2. Obecné kouzelné formule
30. 10. 2013
|
2. Obecné kouzelné formule
|
|
| Jen co se ozve hradní zvonek oznamující začátek druhé hodiny Kouzelných Formulí, vejde do učebny profesorka Fast, pro změnu tichými kroky. V černých balerínkach a s papíry s úkoly se zastaví na prahu dveří a zahledí se do třídy pozorujíc štěbetající studenty. Hezký den přeji. Pozdraví je dostatečně hlasitě, aby na sebe upoutala pozornost. Chvíli ještě ode dveří pozoruje rychle se usazující studenstvo, které ji po pozdravu věnuje svou pozornost, přesně jak jim na první hodině říkala. Těch pár, co ještě vytahují brka a kalamáře s inkoustem, si jen zběžně prohlídne vážnějším pohledem. Když pak v klidu sedí, slabě se pousměje a přejde ke své katedře, kde se v tichosti usadí a na desku položí úkoly. Hůlky si můžete uklidit do brašen. Merlinžel. Poznamená lehce lítostivě zejména k Leovi, Davidovi a pár dalším tvrdohlavcům. Nejprve si musíme projít nudnou teorii. Nedá se nic dělat. Ale nejprve k úkolům. Zadala jsem vám to nejsnazší a nejotravnější zadání, které nikdo nemá v oblibě, abych viděla, jak jste pozorní. Moc se vám to nepovedlo. Pohlédne do tváří svým studentům s vážným výrazem a lehce povytaženým levým obočím, jako by se jich tázala, jestli to mysleli vážně. Takhle by to nešlo. Když budete zapomínat odpovědi na otázky, které vám položím, nečekejte jedničky. Já se vás je neptám jen tak pro nic za nic. Takže na to myslete při dalších úkolech. Krom toho se nespočet lidí nepodepsalo. Jak mám asi tak vědět, kdo co napsal? Vezme papíry z katedry, přes kterou se natáhne k Ellie. Rukou pokyne, ať opravený úkoly pošle po třídě. Pozoruje, jak si studenti vybírají své vypracování a jejich reakce, které jsou spokojené, nebo naopak smutné až nazlobené. Nijak je však nekomentuje, jen v tichosti opět vstane a hůlkou, kterou vytáhne z pouzdra u kalhot, mávne k tabuli, kde se křída stejně jako předešlou hodinu vznese do vzduchu, připravena zaznamenávat slova Veron. Dnes nás čekají nejzákladnější informace, bez kterých nemůžete zacházet do hloubky studia. Takže. Slečno Delargeová, co je podle vás kouzlo? Pohledem zabloudí k oslovené a trpělivě vyčkáva na odpověď. Je... to něco magického. Nějaký zázrak, který se stane po mávnutí hůlky. Usměje se na dívku a pokýve souhlasně hlavou, ačkoliv vzápětí ostatním věnuje zamyšlený pohled. A co zaklínadlo? Je to to samé jako kouzlo? Nebo jsou odlišná? Co si myslíte? Zeptá se několik otázek, a aniž by se hnula z místa, přeskakuje modrým pohledem z jednoho mluvícího studenta na druhého. Zjevně ji jejich zapálení těší i přesto, že se ze začátku báli mluvit. Amia nejistě třídě prozradí, že podle ní je zaklínadlo a kouzlo to samé, světelné cosi. Remedios naopak tvrdošijně tvrdí, že mezi nima rozdíl je, protože zaklínadla používají zlé čarodejky a kouzla pak ty hodné. Ian protestuje, že zaklínadla slouží k zábavě, kouzla pro potřebu v životě. Všichni se zapojují, jen Adam mlčky pozoruje profesorku, jako by odpověď dávno znal, jen neměl potřebu ji sdílet nahlas. Zajímavé myšlenky, panstvo. Promluví hlasitě, aby je utišila a opětovně si vyžádala pozornost. Jakmile nastane ticho, začne se poklidnou, přemýšlivou chůzi procházet po třídě mezi lavicemi. Ale pořád jste neuhodli. Nebo ne úplně. Mezi kouzlem a zaklínadlem rozhodně rozdíl je. Nemůžem je považovat za to samé, protože obě mají zcela jinou podstatu. Když mluvím o podstatě, myslím tím formu provedení. Například. Takové kouzlo je všechno to, co se stane. To světlo, které vyletí z hůlky, je kouzlo. Změna, která pomocí magie nastane, je kouzlo. Zaklínadlo na druhou stranu je daná formule, kterou kouzlo vyvoláme. Může být vyřčená, neverbální, psaná, ale bez zaklínadla se nám kouzlo nepovede. Je to svým způsobem příkaz pro vaší hůlku. A to je zásadní rozdíl, který si zapamatujte. Nic však není tak jednoduché, jak na první pohled vypadá. Kdyby jo, na světě by byli jen samí pseudokouzelníci, kteří by máchali hůlkami a žvatlatli do toho nějaká zaklínadla. Jenže aby se kouzlo provedlo, potřebujete krom zaklínadla i další dvě věci. Tou první, se kterou jste už sem přišli a je vrozená, je nadání. Další věcí je pak samotná hůlka. Na ukázku mávne tou svou, poměrně dlouhou a světle hnědou, než ruku opětovně stáhne podél těla a vykročí opět pomezi lavice. Ještě pořád to není všechno. Složitý, viďte? Ale od toho tady jste, abych vás to naučila tak dobře, že se to stane vaší součástí. Kouzlení se zautomatizuje, bude pro vás mnohem přirozenější. Jen se musíme dostat přes teorii. Tak nebudem zdržovat, ať to máme za sebou. Další jsou na řade čtyři pilíře, které používáme, ať už vědomě nebo nevědomě při kouzlení, a které jsou nesmírně důležité. Proto je potřebné, abyste tyto pilíře uchovali v hlavě. Díky nim lze pochopit podstatu kouzel. Jak Veron mluví, křída na tabuli bez zaskřípaní přepíše její slova. Základní kouzelnické pilíře Koncentrace: Neboli soustředěnost. Nelze kouzlit bez soustředění mysli na provádění kouzla. (Ne jen myslí, ale i energii, kterou přesunete do hůlky.) Inkantace: Neboli pohyb hůlky. Tímto pohybem hůlce ozřejmíte svůj záměr. Každé kouzlo je specifikováno svou inkantací, takže je tento pohyb pokaždé jiný. Výslovnost: Důležité vyslovovat zřetelně a bezchybně. Při popletení kouzelné formule může dojít k jiným účinkům kouzla. Přesnost: Neboli sladění pronesení kouzelné formule s inkantací. Buďte při tom pedantní. Veron se pořád prochází mezi lavice, při čemž pozoruje poznámky si zapisující studenty a slabě se na ně usmívá. Hodí zkoumavý pohled i na nové tváře Molly a Thomasa. Snad má hodinu přesně vypočtenou na minuty, protože hradní zvonek zazní, až když před každým ze studentů přistane čistý pergamen jen s pár řádky na úvod, které hlásají zadání dalšího úkolu. Jen si v klidu dopište a pak můžete jít. Na viděnou příště. Věnuje jim vlídný úsměv a rozejde se pryč z učebny, následovaná Evereth, které něco během opuštění místnosti v klidu vysvětluje. |
